Pracovní právo

Cca 2x-3x týdně vozím manželku, která je v plném invalidním důchodu do zařízení sociální péče (denní stacionář). Zároveň jsem její opatrovník stanovený soudem. Odvozem a přívozem ve stanovený čas přijdu v práci o 3,5hod/den. Pracuji pouze na ranní směnu a nemohu si hodiny naddělat přesčasem, protože manželka vyžaduje trvalou péči 24/7. V práci po mě chtějí abych si na tento čas bral dovolenou. Mám i nějaké jiné možnosti? Děkuji.

Nastoupila jsem do práce 24.11.2025. Od 16.3. jsem nastoupila na nemocenskou, která má trvat do 1.4.2026. Kdy mi končí zkušební doba?

Vím že zaměstnavatel nemůže nařídit, kdy vybrat náhradní volno za přesčas. Týká se toto také agentury práce? Jinými slovy, musí agentura práce dodržovat vše stejně, jako normální zaměstnavatel? Případně jak funguje dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o tom, když si chce zaměstnanec vybrat náhradní volno a zaměstnavatel s tím nesouhlasí a naopak? Děkuji moc. 

Pracuji jako účetní a na velký pátek máme nařízeno jít do práce, protože máme uzávěrku. Chceme ale od zaměstnavatele, aby nám proplatil ten den + zaplatil 100% příplatek za práci ve svátek. Jak prosím přesně zní zákon? Je možné se se zaměstnavatelem domluvit? Nebo se může rozhodnout, že nám prostě zaplatí jen odpracovaný den + náhradní volno? Děkuji za opověď.

Pracuji na zkrácený úvazek 32 hodin, tj.4 dny v týdnu. Nemám stanoveno, který den nepracuji, mohu si to určit flexibilně dle situace na pracovišti nebo mé. Většinou tento den je pátek. Pokud na pátek připadá státní svátek, mohu si určit jako den svého volna jiný den? Tedy mít volno dva dny v tomto týdnu? Pracuji v kanceláři. Předem děkuji za odpověď. HD.

Pobírám invalidní důchod ID 3. stupně a pracuji na plný úvazek jako pracovník technického úseku dispečinku - asistivní prostředky a administrace a jako pracovník v sociálních službách tísňové péče (na dobu neurčitou). Tato práce mi po zdravotní stránce vyhovovala. Jen toho bylo už dost. V březnu 2025 jsem nastoupila na nemocenskou (operace bederní páteře), před kterou jsem dopředu informovala p. ředitelku. Vše potřebné jsem dopředu zajistila. Z jednání s vedením firmy jsem usoudila, že počítají, že za měsíc budu schopna částečné práce při nemocenské, což jsem jim nikdy neodsouhlasila. Již v červenci mi bylo vyčteno, že se nezajímám o to, jak to ve firmě zvládají a že mě někdo musí nahradit. Že ve své pozici si toto nemohu dovolit. Na otázku, zda se po nemoci vrátím na svou pozici mi bylo sděleno, že to záleží na rozhodnutí majitele firmy. Informace ohledně trvání nemocenské jsem podávala. Minulý týden mi bylo při návštěvě na firmě ústně sděleno, že už nebudu na své pozici a byla mi nabídnuta pozice asistenta na lince, která lze vykonávat i z domu. Práce na technickém a administrativním úseku byla různorodá a nebyla nutnost celou pracovní dobu sedět na židli a šla též vykonávat částečně z domu. Práce asistenta na lince je v sedě a nemůže se člověk kdykoliv potřebuje projít. Po operaci nevydržím dlouho v jedné poloze a již nezvládám chůzi po schodech. Myslím si, že to zdravotně nezvládnu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Nemocenskou mám do konce února 2026. Co mám v takovém případě dělat? Můžu to nepřijmout? Musí mi nabídnout jinou práci? Mám si od obvodního lékaře sehnat potvrzení a zhoršení zdravotního stavu? A v případě ukončení pracovního poměru mám nárok na odstupné? Jak mám správně postupovat? Kdy jim mám a jak sdělit, že nabízenou pozici nepřijímám? Předem Vám děkuji a přeji hezký den.

Pracuji ve dvousměnném nepřetržitém celoročním provozu na pracovišti, kde se střídáme, vždy je na směně pouze jeden pracovník. Máme nepravidelně rozvržené směny (vyrovnávací období je půl roku), to znamená, že během deseti po sobě jdoucích kalendářních dnů z toho můžeme mít 9 pracovních směn nebo třeba jen 5 pracovních směn. Směny nejsou stejně dlouhé, ranní směna má 8.00 hodin, odpolední směna má 8.15 hodin. Mzdová účtárna nám odmítá předložit dlouhodobý plán, který je sestaven na celý rok dopředu a má sloužit pro výpočet dovolené a jako podklad pro vedoucího ke zhotovení plánu měsíčního, který je jiný - je aktualizovaný dle momentální situace na pracovišti, zahrnuje dovolené a případně pracovní neschopnost, či návštěvu u lékaře. Ten je nám předkládán vždy včas, téměř měsíc předem. V lednu, nejpozději v únoru 2026 musíme vyplnit plán dovolených, který vzhledem k naší pozici na pracovišti není později již možný měnit (musíme se prostřídat).
1) Může zaměstnavatel po nás chtít vyplnit plán dovolených, aniž by nám nebyl předložen dlouhodobý pracovní plán a aniž bychom věděli, jak máme dle tohoto plánu rozvržené služby? Jak si máme spočítat podle nárokovaných hodin na dovolenou počet dnů dovolené, když nevíme, kdy máme mít směnu a navíc, zda je ranní nebo odpolední (obě se liší v časech)? Z principu odlišné délky našich ranních a odpoledních směn a nerovnoměrného rozvržení služeb v dlouhodobém plánu je v případě nepředložení nám tohoto plánu při plánování naši dovolené možné, že 194 hodin, které máme ze zákona na čerpání dovolené v daném roce, nám někomu, kdo se náhodně "trefí" do období s hustěji naplánovaným počtem směn, dovolená pokryje třeba pouze 3 pracovní týdny a jinému klidně necelých 5 týdnů, stejně, jak to má většina zaměstnanců pracujících na jednosměnný provoz od pondělí do pátku ...a to se zdá být diskriminující.
2) Musí nás zaměstnavatel v případě předložení tohoto plánu informovat o změnách, které v něm bez našeho vědomí později udělá?
Předem moc děkuji za odpověď. Cupáková Jana.

Ráda bych se zeptala, jak je to s povinností akceptovat zaměstnavatelem propustku k lékaři (já sama nebo jako doprovod 5 letého dítěte). Jsem ve zkušební době u firmy (cca 200 zaměstnanců), kde jsem zjistila, že není možné jít k lékaři. Respektive je, ale musíte čerpat svou dovolenou, nebo si vzít neplacené volno nebo náhradní volno a později si to napracovat mimo svou klasickou pracovní dobu. Vím, že zákon říká něco o primární návštěvě lékaře v místě bydliště a mimo pracovní dobu. Realita s lékaři je však taková, že v bydlišti často (kvalitní) lékař není, nebo není možné se objednat mimo pracovní dobu. A když to možné je, termín je za půl roku a ne za 14 dní, kdy se však jedná o termín v čase pracovní doby. Jak je takovou situaci možné řešit? Ve této firmě má velké množství zaměstnanců směny, chápu, že u nich je možné to řešit mimo pracovní dobu. Avšak u managementu a dalších kancelářských pozic, kde je pracovní doba denně od 6 do půl 3 je těžké hledat lékařské termíny, které by byly mimo tuto dobu. Jak se má v praxi dokazovat, zda bylo či nebylo možné návštěvu lékaře realizovat mimo pracovní dobu?

V pracovní smlouvě mám uvedenu základní měsíční mzdu ve výši 21.800 Kč, což byla minimální mzda pro rok 2025 a dále uvedeno, že nad rámec základní měsíční mzdy budou dále poskytovány - osobní ohodnocení, příplatky a prémie. Dostala jsem k podpisu dodatek k původní pracovní smlouvě, kde mi nebyla změněna výše základní měsíční mzdy na současnou minimální mzdu pro rok 2026. Zatím jsem mzdové složky k základní mzdě vždy dostala, ale je možné, že zaměstnavatel z nějakého důvodu vyplatí jen základní mzdu a ta bude již méně než současná minimální mzda. Musí vždy, když se minimální mzda mění pro daný rok zaměstnavatel udělat změnu v dodatku k pracovní smlouvě? Co když to odmítá? Základní mzda má přece vliv na průměr, ze kterého se počítá výše dovolené, nemocenská, náhrady mzdy za nepřítomnost a další věci....Děkuji za odpověď.

Může bývalý zaměstnavatel zveřejnit moji podobiznu na prezentaci své firmy bez mého souhlasu, když už tam nepracuji? Když jsem byla u něho zaměstnaná, podepisovala jsem dodatek ke smlouvě, že souhlasím jako zaměstnanec s pořizováním a zveřejněním fotografií v propagačních materiálech, včetně tisku a médií. Nebylo uvedeno, že by měly být moje fotografie prezentovány po skončení pracovního poměru. Fotografie a prezentace nebyla za účelem zpravodajství, ale za účelem se pochlubit. Tak to vyvolává dojem, že ve firmě stále pracuji. Požádala jsem o stažení fotografie, žádná odpověď nepřišla. Vlastně fotografie nejde stáhnout, protože prezentace byla masově rozeslána do datových schránek jiným firmám. Dále jsem tyto fotografie pořizovala sama, svým vybavením, aniž bych to měla ve smlouvě uvedeno a byla za to finančně odměněna. Má nárok můj bývalý zaměstnavatel (je jejich vlastníkem) na tyto fotografie, i když se týkají bývalého zaměstnání? Autorem jsem já, jen nevím, jestli automaticky vznikl nárok na vlastnictví bývalému zaměstnavateli, protože byly sice fotky pořízeny v zaměstnání, jen jsem to dělala z vlastní iniciativy a vlastním fotoaparátem. V případě, že mám pravdu, jak mám dále postupovat?

Fotografování jsem neměla v pracovní náplni, fotila jsem z vlastní iniciativy, neměla za to zaplaceno a fotila vlastním fotoaparátem. Màm tedy nárok na autorská práva? Mohu požadovat stažení fotografií? Mohu po odvolání souhlasu trvat na na tom, aby na webu firmy už nebyly mè fotografie (podobizna)?